Tak toto je blog jednoho kluka od Olzy, který si jednoho dne uvědomil, že Olza má i druhý břeh. A teď už ani neví, který je ten jeho. Povoláním je doktor, zájmy ma docela rozličné. Mj. psaní... Pokud nemáte strach z polštiny, mrkněte se i na jeho polský blog - viz odkaz.

pomník obětem smolenské katastrofy

26. červen 2012 | 01.12 | rubrika: rubrika 1

Běžného občana už dávno nezajímá pád prezidentského letounu z 10 dubna 2010. Toto nepochopila pravicová strana PiS a tak si zajistila propad ve volbách. Jinak skoro v každé polské vesnici vznikl pomník obětem této katastrofy. Zde ukázka.

pomnik smoleński koło Staracho
 

Toto byl obrázek ze stavby, teď hotové dílo:

Pomnik_smolenski_Kalkowie_5812

Pomnik_smolenski_Kalkowie_5812

Pomnik_smolenski_Kalkowie_5812

Pomnik_smolenski_Kalkowie_5812

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení: 1 · 2 · 3 · 4 · 5 | 0.00 (0x)

Polsko bez prezidenta

11. duben 2010 | 23.49 | rubrika: rubrika 1

... funguje naprosto stejně, jako s prezidentem. Aspoň tady, na Těšínsku. Prý zavřeli supermarkety, nějaké sirény houkaly. Měl jsem jiné starosti.

Proč jsem toto napsal? Všude jsou záběry, jak celé Polsko truchlí.  Varšava není celé Polsko.

Dokonce naladil jsem na SV místní polský rozhlas. Hraje hezky, normálně, hity mého mládí. Ano, vysílá se i na středních vlnách (polský veřejnoprávní rozhlas už jen na DV a VKV).

Nic proti státnímu smutku. Ale proč mi chtějí kazit náladu? Zítra musím do práce. Bude to náročný den, jako vždy pondělí.

Zaplaťpánbůh, že žiju na Těšínsku. Když jeden stát se dočasně pokazí, je po ruce druhý. I pivo si zítra koupím, pokud mi přijde na chuť.

Související články

komentáře (4) | přidat komentář | hodnocení: 1 · 2 · 3 · 4 · 5 | 3 (2x)

Valentýn, nebo...

14. únor 2010 | 01.51 | rubrika: rubrika 1

No právě. Moje město, Těšín, skoro neutrpělo škody během II světové války. Praha taky "skoro" ne. Aspoň ve srovnání z Varšavou...

Nějak mi to došlo až teď, že 14 únor je pro  Pražany smutné výročí spojeneckého náletu. Smutné? Opravdu někoho ještě zajímá událost z roku 1945?

Diskutuje se o tom dodnes: byl to záměr, nebo omyl? Myslím, že spíš to druhé. To by se ale měli Československu omluvit a vyplatit odškodné... Tak se přece stalo během války o Kosovo, když raketa omylem dopadla asi na Bulharsko.

Historie není černobílá. Nelze říct, že zločiny mají na svědomí jen Němci. Válečné a poválečné. Inu, Hitler měl pravdu: vítěze nikdo nesoudí.

Nechápu, proč se v Československu tak uctívá památka západních letců. Hrdinové? Ale ano, stejně jak ti od Luftwaffe. I jedni, i druzi v podstatě jen plnili cizí rozkazy a nasazovali vlastní životy. Jinak chladnokrevně shazovali na nás své bomby.

Rozhodně víc, než letců samotých, zemřelo obyčejných, nevinných lidí. Kdo se pokloní jejich památce?

Možná jen já?

Jinak tu máme Valentýna. Americký svátek, docela hezký...

Příště by mělo být něco o lásce. No, uvidíme. Nějaká tu dokonce i je...

Související články

komentáře (1) | přidat komentář | hodnocení: 1 · 2 · 3 · 4 · 5 | 2 (2x)

zase to uteklo...

17. listopad 2009 | 19.51 | rubrika: rubrika 1

Od dubna nenapsal jsem ani slovíčko... Tak budu muset něco doplnit. Dnes už ne, balím se na cestu. Na vandr v okolí Jindřichova Hradce. S Danou.

Večer vyrazil jsem na poštu se složenkou. A... zavřeno. Přece jsem věděl, že je 17 listopad, dokonce 20. výročí sametu...

Nepochodil jsem se složenkou. A vůbec, těch 20 let... Dá se hovořit o úspěchu? Je to složité. Před 20 lety radoval jsem se, jako skoro všichni. Ale čekal jsem rozhodně něco jiného, než to, co skutečně nastalo.

Pane prezidente, já chci jen kousek štěstí, pro co jiného jsme zvonili klíčema na náměstí...

Naivita?

Kdybych byl věděl, co nastane po pádu komunizmu, asi bych do toho nešel. Nejhorší je dopad toho nového na mezilidské vztahy, zejména v zaměstnání. Pokud vůbec nějaké máme.

Na druhou stranu, nebýt Listopadu, nemluvil bych dnes česky (asi), necestoval bych tolik po Československu. Československu? No přece existuje... Ve mne.

Stýská se mi po socializmu. Jako kdysi mé babičce po Rakousku-Uhersku...

Související články

komentáře (3) | přidat komentář | hodnocení: 1 · 2 · 3 · 4 · 5 | 0.00 (0x)

právě jsem se vrátil z...

23. duben 2009 | 12.40 | rubrika: rubrika 1

... no z Hradu sice ne, ale od Šéfky. A dostal jsem dovolenou!

Ať žije máj. První máj. První v mém zaměstnaneckém životě celý volný!

Co to bude? Vysočina? Asi taky. Pro začátek sraz Polských Fiatů 125p, hned 1 května.

Zatím je ovšem duben a musím odevzdat daňové přiznání. Tak to bude pěkný kus archeologie - najít všechna potřebná lejstra. Radší bych šel na Dubeň, horu nad Žilinou...

komentáře (2) | přidat komentář | hodnocení: 1 · 2 · 3 · 4 · 5 | 0.00 (0x)

Kde jsi?

10. březen 2009 | 01.58 | rubrika: rubrika 1

Ivano, kde? Ivano z Andělské Lhoty... Ví někdo?

Můj polský blog byl odměněn cenou "Kreativ Blogger" a tak mám zase já nominovat 7 dalších. Chtěl jsem nabídnout nejaký lehčí kus pro polského čtenáře... a tak jasm zjistil, že Ivanin blog už neexistuje, ani v nepíše.cz.

Jiný blog, který chtěl jsem doporučit, polský o horách Bieszczadech, je zase najednou uzavřený a nemám vstupenku, i přesto, že byl tam na mou stránku odkaz.

Ješte, že nebyl smazán nádherný blog paní Dagmar z Bratislavy.

A co já? V robotě mi zvedli plat o 50% (tak se blížím k průměru, pokud dělám přesčasy, ty ale dělám pořád...), tatinkovi objevili rakovinu... jinak stará bída.

komentáře (4) | přidat komentář | hodnocení: 1 · 2 · 3 · 4 · 5 | 0.00 (0x)

Loučení

31. prosinec 2008 | 23.53 | rubrika: rubrika 1

Tak nám to pěkně uteklo. Srpnové zastavení nad červnovou cestou a hned vedle - prosinec. Začátek zimy.

Loučím se s rokem 2008. Loučím se se slovenskou korunou.

Snad rok 2009 bude lepší... no, počkat, nedělejme stejnou chybu jako s... komunismem. Že vše, co bude nasledovat, určitě bude lepší... Nechci už dělat otroka mému šéfovi. Ty peníze za to nestojí. Měl jsem za úkol zachránit své doktorské papíry. To jsem musel dělat doktořinu aspoň 6 měsíců. Už jsou to 2 roky... Žádná velká cesta na kole, žádný pořádný vandr...

Jak na tom budou Slováci po zavedení eura? Už v létě nebylo jim moc do zpěvu... A to slyším z rozhlasových novin, že vše zdražuje tak o 10 - 15%...

Dnes mi napsala mejlík jístá Slovenka, že pravidelně čte můj polský blog. Nevím, jak to dělá, já žádne vstupy ze slovenských adres neregistruji. Z českých jen vzácně.

A na mém polském blogu jsem denně. Mám průměrně něco přes 100 návštěv. Během roku dvě polské blogerky dostaly mě do postele... A tady? Zanedbaný sex. Jinak zoufalý nedostatek Elánu...

Už aby byl ten nový rok...

komentáře (1) | přidat komentář | hodnocení: 1 · 2 · 3 · 4 · 5 | 5 (1x)

žst. Suchá Hora

25. srpen 2008 | 21.16 | rubrika: rubrika 1

žst Suchá Hora

Budova žst. je dobře vidět už z 2 km vzdálené vesnice. Proto taky železniční doprava nebyla příliš pohodlná pro místní. Z takové dálky budova nádraží zdá se být nenerušená... Když ale překonáme ty dva kilometry, obraz se mění. Zvenku to ještě ujde...

Suchá Hora

Pohled do nitra budovy ukazuje, co s nádražím udělal čas...

Suchá Hora

Suchá Hora

Cestovné lístky sa už nepredávajú...

Ještě v roce 1972 jsem jel vlakem z této stanice. Pamatuji, vlečné vozy byly od M240... Ale to už byly poslední roky provozu na této trati. Dnes nenajdeme ve stanici ani zbytky kolejiště, jen křoví v polích stále značí stopu zaniklé tratě...

Jedná se o trať Nowy Targ - Kraľovany, postavenou na přelomu XIX a XX století. Po 2. válce byl zastaven provoz vlaků přes státní hranice. Suchá Hora byla konečnou ČSD, Podczerwone - PKP. ČSD zrušily provoz mezi Trstenou a Suchou Horou v polovině 70. let. PKP zlikvidovaly úsek Nowy Targ - Czarny Dunajec krátce po roce1989 (a taky krátce po dlouho očekávané generální opravě...). Od Czarného Dunajce do Podczerwoného se nejezdilo už dříve...

V Podczerwoném autobusová zastávka oprotí bývalého nádraží dodnes nese název Podczerwone stacja PKP...

Suchá Hora

Dobový autobus však už nejezdí. Obývají ho včely, hned vedle žst. Suchá Hora... Toto je kultovní erťák, Škoda RTO. Pro Poláky důvěrně známý jako Jelcz - dělal se v licenci (ve městě o stejném názvu) až do roku asi 1983. A dodnes je legendou.

Snímky byly pořízeny v červnu 2008.

Související články

komentáře (6) | přidat komentář | hodnocení: 1 · 2 · 3 · 4 · 5 | 2.22 (9x)

Rochovica...

8. červen 2008 | 01.12 | rubrika: rubrika 1

... je hora před Žilinou, aspoň pokud jedete od Slezska, tedy třeba rychlíkem z Prahy.

Rochovica

Rochovica2

Hned za Žilinou se nám otevírá široký pohled na hory. No, měl bych doplnit: jdeme po modré značce, směr Turzovka. Na obzoru jsou vrcholky Malé Fatry s posledními zbytky sněhu, v popředí Zádubně, vesnice připojená už dnes coby městská část Žiliny.

Zádubnie

z Rochovice

Na Rochovici samotnou vede jen neznačená pěšina, snadno tam trefíme podle dobré mapy. Dole je údolí řeky Kysuce s hlavním silničním a železničním tahem. Na obzoru - zase Malá Fatra, tentokrát pásmo Velké Louky.

Kvůli poruše počítače další snímky zatím nebudou.

Související články

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení: 1 · 2 · 3 · 4 · 5 | 2.25 (4x)

Praha - jak to dopadlo...

7. červen 2008 | 23.27 | rubrika: rubrika 1

No tak, pěkně dlouho jsem tady nebyl. Minulý pátek slíbil jsem v návštěvní knize na Rochovici (hora u Žiliny), že dám fotky na blog... No nic, mezitím se mi podělal počítač; hlavně, že nepřišel jsem o tysíce snímků (to se fotí digitálem, že?).

na Karlově mostě

K věci: byli jsme v Praze na ty Velikonoce. S mou dívkou. Vlastně už dnes bývalou dívkou. Poslední večer, hned po návratu z procházky, řekla mi více méně tato slova: no, rozhodla jsem se, že můžeme být přátele, ale víc to ne... Skutečně, objevily se mezi námi rozdíly. Já jsem vzpomínal, jak hezká byla Praha v roce '90, ještě bez těch davů zahraničních turistů. Ona, že v konsumpční společnosti se cítí docela dobře. Pro mě není normální zajít do drahé kavárny na čaj. Nicméně akorát ten druhý den se nám docela podařil. Stejně jsem ale měl pocit jako někdy u zkoušky: sice ještě není skončeno, však výsledek, vlastně rozsudek už padl.

přes Karlův most

Další den ráno jsme šli pěšky z Hradčan na hlavní nádraží. Akorát orloj se nějak zasekl, a to jsme pěkně spěchali od Karlova mostu, aby nezmeškat okamžik, kdy na náměstí odbije rovná hodina. No nic, nasedáme do vlaku směr Kolín, pak Kutná Hora. V proslulé sedlecké kostnici strávili jsme příliš dlouho a tak už se nám nevešla do programu druhá atrakce - svatá Barbora. Kdybych byl věděl, kde zastavuje městský autobus, snad by to vyšlo. Prostě v roce '90 jel jsem na kole a zdálo se mi, že od te kaple do Barbory bude asi kilometr.

Jedeme dál. V Ústí nad Orlicí výpad do města - no, přece někde musí být samoobsluha! Nekoupili jsme v Praze slíbené lentilky pro pětiletou dcerku mé milé. A houby - všechny obchůdky zrušili. Supermarket je moc daleko, to nestihneme vlak.

Sněží. Jedeme do Letohradu, pak přestup na motorák, dále na autobus. Máme něco přes hodinu do odjezdu polského vlaku z Mezilesí. V Orlických horách ale ještě vládne zima! Ty hromady sněhu nenapadly přece během dneška... Nasazuji ostré tempo. Beru těžký batoh mé divky, ale ani to nepomáhá. Konečně jsme na průsmyku mezi Petrovičkami a polským Kamieńczykem... Ticho, zasněžená cesta, výhled na celé Kladsko... Už není šance stihnout ten vlak. Tak co?

průsmyk

Tak já už dál půjdu sama, snad si poradím. Ty bys potom taky něměl návrat z Lichkova...

To ale ne! Já tě tady nenechám...

A tak pokračovali jsme spolu až na nádraží do Mezilesí. Já věděl, že si hravě poradí, chtěl jsem ji ale ušetřit ten pocit opuštěnosti... Holka byla utahaná, našla nějaké spojení, pojede celou noc s přestupy, hned potom za volant i do práce... Byla moc dojatá tím, že jsem ji nenechal na hranicích Polska... Řekla: víš, zapomeň na to, co jsem ti mluvila v Praze. Tys mě nenechal jako kdysi někdo jiný...

Už jsem musel jít, aby mi neujel poslední vlak z Lichkova. Šel jsem po kolejích. Už se stmívalo, začalo hustě sněžit. Holka už asi jede ve vlaku... A najednou slyším pipnutí mobilu: přišla mi textovka... Miláčku, dej na sebe pozor, mám o tebe strach v tom počasí. Cesta se zdála být nekonečná. Sotva jsem stihl ten motorák. Měl jsem promočené kalhoty, vlastně namrzlé... Byl jsem ale šťastný. Měl jsem pocit, že náš vztah přece jen trvá.

Je to pár dnů, jak mi připomněla: copak nepamatuješ, co jsem ti tehdy v Praze řekla?

Ano, pamatuji... A tam, na tom průsmyku? Nebo že to byl pouhý sen?

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení: 1 · 2 · 3 · 4 · 5 | 2.75 (4x)