Je vůbec co slavit? Až se probudím, bude mi 60.

 ... myslím blogování. Skoro nikdo to nečte, většina blogů zanikla nebo mlčí. Až nám to vypnou, nebude co řešit.

Internet kdysi byl fajný. Teď všude reklama, hejt a invigilace.

I život kdysi byl fajný... Dokonce i ten můj. Teď poněkud stojí za...

 Jednou jsem toto kouzelné místo objevil. Po letech jsem se tam vrátil i s mou paní. Kdysi se tam ukládal popel, dnes vládne příroda.

Na obzoru železárny v Třinci.

 ... dnes se zdají být směšné. Pokud jsme je vyřešili.

Ještě dnes dopoledne bylo mi z toho špatně už na samotné pomyšlení. Pak jsem překonal odpor a pustil se do práce. Výměna hlavního ventilu před vodoměrem. A nešlo zavřít přívod vody do baráku. Chtěl jsem zmrazit trubku před ventilem, nejprvé ale povolím závity, aby to pak proběhlo bleskově, jakmile voda zamrzne...

Závit byl zkorodovaný a povolil, vlastně se utrhl. Šachta u vodoměru rychle se začala plnit vodou. Poškozený ventil asi přece jen dost tlumil proud vody, tak jsem na něj rychle naštouboval druhý, v otevřené poloze, jinak bych měl pěknou sprchu ze závitu. Otočil jsem páčkou... a jsem doslova za vodou. I bez těsnění (snad tam bylo staré) - už ani kapka.

Až se ta louže vsákne, budu pokračovat. Dům po mamce, nebydlelo se tam roky. Problémů více, než dost, ten byl ale nejhorší.

 Tak jsem něco smazal. Každý má nějaké názory, ale hlavní je nepohádat se. U politiky riziko je největší a moc nám tady chybět nebude.

Tak s politikou do háje. Já bych zase šel do lesa. Mám své oblíbené místo. Bývalý lom, netěží se už více, než půl století a příroda si ho vzala zpět. Když je mi blbě, zavřu oči a myslím si, že jsem tam. Pokud budete hodní, jednou vás tam zavedu.

Smazal jsem i mrtvé odkazy.

 Ahoj, Kobliho. Ahoj všichni. Taky se divím, že ještě nám to nesmazali. Něco mi chybí, aspoň jeden článek někde zmizel. Fotky zůstaly, tak se pokusím o obnovu.

Zrovna jsem zabalil můj starý polský blog. Něco by mi ale chybělo...

Evičce v lednu bylo 10 let. Jaké Evičce? No, právě. Ale to uteklo. Mám dcerku. Mezinárodní. Tak co? Je ještě někdo zvědavý?

No právě. Moje město, Těšín, skoro neutrpělo škody během II světové války. Praha taky "skoro" ne. Aspoň ve srovnání z Varšavou...

Nějak mi to došlo až teď, že 14 únor je pro  Pražany smutné výročí spojeneckého náletu. Smutné? Opravdu někoho ještě zajímá událost z roku 1945?

Diskutuje se o tom dodnes: byl to záměr, nebo omyl? Myslím, že spíš to druhé. To by se ale měli Československu omluvit a vyplatit odškodné... Tak se přece stalo během války o Kosovo, když raketa omylem dopadla asi na Bulharsko.

Historie není černobílá. Nelze říct, že zločiny mají na svědomí jen Němci. Válečné a poválečné. Inu, Hitler měl pravdu: vítěze nikdo nesoudí.

Nechápu, proč se v Československu tak uctívá památka západních letců. Hrdinové? Ale ano, stejně jak ti od Luftwaffe. I jedni, i druzi v podstatě jen plnili cizí rozkazy a nasazovali vlastní životy. Jinak chladnokrevně shazovali na nás své bomby.

Rozhodně víc, než letců samotých, zemřelo obyčejných, nevinných lidí. Kdo se pokloní jejich památce?

Možná jen já?

Jinak tu máme Valentýna. Americký svátek, docela hezký...

Příště by mělo být něco o lásce. No, uvidíme. Nějaká tu dokonce i je...

Od dubna nenapsal jsem ani slovíčko... Tak budu muset něco doplnit. Dnes už ne, balím se na cestu. Na vandr v okolí Jindřichova Hradce. S Danou.

Večer vyrazil jsem na poštu se složenkou. A... zavřeno. Přece jsem věděl, že je 17 listopad, dokonce 20. výročí sametu...

Nepochodil jsem se složenkou. A vůbec, těch 20 let... Dá se hovořit o úspěchu? Je to složité. Před 20 lety radoval jsem se, jako skoro všichni. Ale čekal jsem rozhodně něco jiného, než to, co skutečně nastalo.

Pane prezidente, já chci jen kousek štěstí, pro co jiného jsme zvonili klíčema na náměstí...

Naivita?

Kdybych byl věděl, co nastane po pádu komunizmu, asi bych do toho nešel. Nejhorší je dopad toho nového na mezilidské vztahy, zejména v zaměstnání. Pokud vůbec nějaké máme.

Na druhou stranu, nebýt Listopadu, nemluvil bych dnes česky (asi), necestoval bych tolik po Československu. Československu? No přece existuje... Ve mne.

Stýská se mi po socializmu. Jako kdysi mé babičce po Rakousku-Uhersku...

... no z Hradu sice ne, ale od Šéfky. A dostal jsem dovolenou!

Ať žije máj. První máj. První v mém zaměstnaneckém životě celý volný!

Co to bude? Vysočina? Asi taky. Pro začátek sraz Polských Fiatů 125p, hned 1 května.

Zatím je ovšem duben a musím odevzdat daňové přiznání. Tak to bude pěkný kus archeologie - najít všechna potřebná lejstra. Radší bych šel na Dubeň, horu nad Žilinou...

Ivano, kde? Ivano z Andělské Lhoty... Ví někdo?

Můj polský blog byl odměněn cenou "Kreativ Blogger" a tak mám zase já nominovat 7 dalších. Chtěl jsem nabídnout nejaký lehčí kus pro polského čtenáře... a tak jasm zjistil, že Ivanin blog už neexistuje, ani v nepíše.cz.

Jiný blog, který chtěl jsem doporučit, polský o horách Bieszczadech, je zase najednou uzavřený a nemám vstupenku, i přesto, že byl tam na mou stránku odkaz.

Ješte, že nebyl smazán nádherný blog paní Dagmar z Bratislavy.

A co já? V robotě mi zvedli plat o 50% (tak se blížím k průměru, pokud dělám přesčasy, ty ale dělám pořád...), tatinkovi objevili rakovinu... jinak stará bída.